Istanbul

Město, které žije, to je Istanbul... Modrá mešita a Grand Bazaar


V průvodci byste našli:

Istanbul (někdy též nesprávně Istambul, dříve Konstantinopol) spojuje Evropu s Asií, křesťanství s islámem, Východ se Západem, a proto se jedná o velmi vzrušující město. To nejzajímavější z Turecka najdete v Istanbulu; pokud jste viděli nějaké fotky o Turecku, tak byly pravděpodobně i z Istanbulu. Mešity, paláce, bazary, mírný chaos...

Evropská část je zajímavější a exotičtější: Ayasofya (Haghia Sophia) - v minulosti křesťanský chrám, poté přestavěn na mešitu, nyní využívána světsky - nádhera, kterou nesmíte vynechat, velikost interiéru Vám bude brát dech. Modrá mešita (Sultanahmet Camii) - snad nejdůležitější mešita v Turecku. Paláce Topkapi a Dolmabahce [Dolmabahče] jsou nádherné sultánské paláce. Na Hipodromu - dříve sportovní aréna - najdete Konstantinův sloup, Hadí sloup a Egyptský obelisk. Muzeum tureckého a islámského umění (koberce apod.), podzemní vodojem Yerebatan Sarayi (velmi působivé - je možné jít i dovnitř, do obrovských prostor s nádhernými sloupy, příjemným zeleným prosvětlením a hudbou. Jdete po konstrukci nad vodou; pokud jste v Istanbulu v létě, určitě vezmete za vděk i rozumnou teplotou v podzemí). Archeologické muzeum (sarkofágy, sochy, archelogie). Muzeum starověkého Orientu.

Velký bazar (Grand bazaar) - obrovská tržnice (zastřešená i venkovní), čítá prý 4000 obchodů na 65 ulicích o délce 8 km. Přestože je to už spíše turistická atrakce, tak určitě zajímavá. Smlouvejte, Turci to mají rádi.

Solimanova mešita (Suleymaniye Camii) - nejpěknější osmanská budova v Istanbulu. Různí knižní průvodci zmiňují ještě desítky dalších zajímavostí, které stojí za to vidět. My jsme tu strávili 4 dny, vůbec jsme se nenudili a rozhodně jsme Istanbul zařadili mezi města, kam se určitě hodláme ještě vrátit.

22. srpna - Istanbul (den 19)

Píše Vik: Ráno (ještě v Burse) jsme vstali v 8h, sbalili jsme se, nechali bágly na recepci našeho hotelu a vydali jsme se do naší oblíbené lokanty (bufet?) z prvního dne na snídani. Bylo poznat, že nás tam mají rádi a přes jazykovou bariéru jsme si objednali. Hell a Ivo nějakou polívku - čorbu a já jsem konečně vyzkoušel skvělej pudink, kterej chutnal jako zahuštěný slazený mlíko. Pak ještě 3 čaje, přišla bulharka, která si oblíbila Ivoše a pro jistotu na něj vyzkoušela pár ruských frází, jestli si to s tou ruštinou nerozmyslel, ale moc nepořídila.

Na odchodu si majitel nechal zaplatit jen 2 melouny za všechny, což zdaleka nebyla tržní cena. Během jídla jsme si přichystali pohled Brna, na kterej jsme napsali pár slov chvály na personál a vůbec, že se nám tam líbilo a dali jsme ho majiteli. Ten z toho byl tak odvařenej, že nám nabídl jakýsi ringle a pohlednici dal za rám obrazu s Atatürkem, což je na Turecko asi maximální pocta, hraničící s rouháním! Ještě jsme se s nima vyblejskli a za všemi směry lítajících úsměvů jsme odkráčeli na hotel pro bágly a na otobüs směr otogar Bursa.

Tam se nám podařil super kauf, kdy jsme pořídili jízdenky do Istanbulu za 9 mil./os. místo 12ti, za který jezdili všichní ostatní. Cesta trvala cca 4 hod. včetně jízdy trajektem, z toho asi hodinu v Istanbulu z části asijské do evropské. Metrem jsme dojeli co nejblíž k zastávce tramvaje, kde jsme vystoupili, chvíli bloudili a vzhledem k tomu, že někteří z nás potřebovali na záchod a jiní z nás měli šílenej hlad, jsme se utábořili na parkovišti před Buger Kingem, což bylo zároveň u supermarketu, kde jsme koupili máslo a ayrany a půl ekmeku každej (kromě Hell).

Trajekt do Istanbulu
Trajekt po cestě z Bursy do Istanbulu

Našli jsme zastávku tramvaje a odjeli do čtvrti Sultanahmed, kde jsme měli vyhlídlou už z předešla spartánskou ubytovnu za 6 mil./os., s čímž jsme se nehodlali smířit, tudíž jsem zanechal standardně Hell a Ivoše na ulici s báglama a ponořil jsem se do změti hotelů. Vyjednávání bylo tvrdý, ale nakonec jsem usmlouval jeden pokoj se soukromou sprchou, záchodem a TV za 19 mil. Takže můžem nerušeně dál sledovat naše oblíbené stanice KRAL a Flash TV se supr videoklipama.

Jakmile jsme se cítili dostatečně odpočatí, vtrhli jsme do centra Istanbulu, navštívit modrou mešitu, což je asi ta největší a nejdůležitější a nejmodřejší v Turecku.

Modrá mešita
Modrá mešita

Tam člověk potřebuje být zahalenej, k čemuž tam půjčují různý hábity a šátky. Pozitivní je, že je to - snad jako jediná památka v Istanbulu - zdarma. Jakmile si tam člověk lehne, už je u něj hlídač, že se to nesluší.

Poté jsme se před mešitou koukali na tančícího derviše, kterej se jen pořád motal dokola kolem vlastní osy na jednu stranu, ale když sebou ani po deseti minutách neseknul, tak mě to přestalo bavit a odtáhl jsem ty dva jinam - tam ovšem nic nebylo, tak jsme se vrátili, přičemž jsme zjistili, že před modrou mešitou probíhá naučný program o historii Istanbulu za střídající se intenzity a barevnosti osvícení předem zmíněné. Do konce jsme ale nevydrželi a šli jsme projít město za účelem zakoupení hrušky a tak. Přitom jsme došli až ke vchodu do Grand Bazaaru, kde jsme objevili mobilního prodavače pity, do které zamotal různý ingredience, mimo jiné i smrtelnou dávku chilli. Tak jsme se za 5tikilo najedli a mazali jsme do hotelu, kam jsme se dostali kolem jedenácté, přečetli něco o Istanbulu a chrnět.

Grand Bazaar - vstup
Grand Bazaar - vchod
Grand Bazaar vevnitř
Grand Bazaar venku
Grand Bazaar - oříškárna
Grand Bazaar 5x - istanbulská tržnice, dnes převážně pro turisty


<< Předchozí den (Bursa) Následující den (Topkapi) >>

Dovolená Turecko

Web Efektně.cz má na svědomí Wornlook. Kopírování jakékoli části tohoto webu je striktně zakázáno.

NAVRCHOLU.cz