Výlet k Bosporu

Výletní plavba lodí z Istanbulu k Bosporu a zpátky

24. srpen Bospor (den 21)

Píše Hell: Ráno naprosto ohraná písnička: kluci vychrupovali až úplně nejdýl, co to šlo. Vik šel koupit ekmeky do ekmekárny pod hotelem, bohatě jsme posnídali marmošku a dotyčné ekmeky.

V 9:15 istanbulského času jsme vyrazili k přístavišti koupit lístky. Přístaviště bylo asi 10-15min daleko. Plavenky:-) stály 5mil. s tím, že se dalo vystoupit pouze na jedné zastávce u Bosporu a zas tam směrem zpět nastoupit. Tož jsme asi s hodinovým předstihem nastoupili, chytit dobrý fleky. Já jsem si tam začala vykládat s jednou paní z Kanady a jejím mužem, kteří mě posléze pozvali k nim domů (Pozn.: Hell kdysi byla v Kanadě). Pak jízda začala - bylo to krásný, ale na lodi bylo příliš mnoho lidí...

Istanbulský most
Opevnění
Výhled z lodi cestou k Bosporu

Cesta trvala asi nevim jak dlouho (2 hodiny?). Vystoupili jsme na poslední zastávce, malé rybářské vesničce, kde jediná památka byl byzantský hrad na kopci. Vzhledem ke spoustě rybích restaurací se kluci rozhodli ochutnat dary moře a tak jsme oběhli pár restauraček a nakonec si v jedné dali rybu neurčitého druhu se zeleninou a ekmekem (2mil.). Já jsem trpěla hlady a pohledem na ně, ale za to mě čekal tavuk dönner výborné kvality a známé chuti s ayranem.

Po vydatném obědě jsme vyrazili do kopce na hrad kolem námořnických kasáren, kde jsme viděli muže v bílých oblečcích a srandovních čepičkách. Výhled z hradu na Bosporu byl fascinující, bylo vidět i Černé moře. Tož jsme to vyblejskli a už byl čas vyrazit na první loď, která odjížděla v 15h, chtěli jsme ještě stihnout Dolmabahče - sulstánův palác, kde loď zastavovala.

Bospor
Za námi Bospor
Návrat do Istanbulu
Zpět v Istanbulu
Na lodi
Bospor a cesta zpátky

V paláci měli zavřeno (9-16h kromě pondělí a čtvrtku), tak jsme se podívali na nějakej stadion naproti. Istanbul leží na několika kopcích a jeden z nich vede do centra moderního Istanbulu na evropské části. Tam jsme se dostali úplně do jinýho světa, žádný ošátkovaný apod. Vypadalo to tam naprosto evropsky, spousta obchodů, butiků, hospod, prostě jak kdekoliv jinde v Evropě. Chytla nás nákupní horečka a vzhledem k cenám (slevy) kluci vykoupili snad všechny trička, co tam byly! Po pěkným větru v peněženkách jsme se vydali zpět do staré části, asi 30min pěšky z kopce a přes Galatský most. Tady jsme se chtěli u mostu vyfotit s prodavačem rybízové šťávy, ale místo toho jsme pěkně narazili - chtěl nás okrást. Celkem to uměl, ale my jsme mu ty peníze zase vzali. Prostě příště si na ně dávat bacha!

Galatský most
Galatský most
Prodavač rybízové šťávy
Náměstí u mostu
Galatský most, Prodavač rybízové šťávy - parchant, Náměstí v patě Galatského mostu

Protože bylo teprv 19h, chtěli jsme ještě něco vidět - rohodnutí padlo na Süleymanovu mešitu, prý nejkrásnější v Istanbulu, což je pravda. Z mešity jsme po chvíli odešli, protože začínala modlitba.

Vzhledem k postupující únavě a hladu jsme šli do hotelu, Ivo pro změnu usnul, takže jenom já a Vik jsme se vydali na noční procházku spojenou s šálkem čaje, který jsme si dali v restauračce pod mostem Galatským za 500, původní cena 1000. Ale ten chlap vypadal, že nás přizabije, jestli si tam ten čaj nedáme.


<< Předchozí den (Haya Sofia) Následující den (Dolmabahce) >>

Dovolená Turecko

Web Efektně.cz má na svědomí Wornlook. Kopírování jakékoli části tohoto webu je striktně zakázáno.

NAVRCHOLU.cz